Přepis videa "Vnitřní světy, vnější světy"
Část 3, Had a lotos
Před vznikem západní civilizace a písemného jazyka nebyly věda a spiritualita dvěma oddělenými věcmi. V učeních velkých starověkých tradic bylo vnější hledání poznání a jistoty vyváženo vnitřním pocitem pomíjivosti a intuitivním porozuměním spirály změn. Jak se vědecké myšlení stalo dominantnějším a informace se znásobovaly, začalo docházet k fragmentaci v rámci našich systémů poznání. Zvýšená specializace znamenala, že stále méně lidí bylo schopno vidět celkový obraz, vnímat a intuitivně pochopit estetiku systému jako celku.
Nikdo se neptal: "Je pro nás všechno toto uvažování prospěšné?"
Starodávné poznání je tady mezi námi, skryté na očích. Jsme však příliš pohlceni svými myšlenkami, než abychom si toho všimli. Tato zapomenutá moudrost je cestou k obnovení rovnováhy mezi vnitřním a vnějším světem. Jin a jang. Mezi spirálou změn a klidem v našem jádru. Podle řecké legendy byl Asklépios synem Apollóna a bohem léčení. Jeho moudrost a léčitelské schopnosti byly nepřekonatelné a říká se, že objevil tajemství samotného života a smrti. Ve starověkém Řecku si Asklépiovy léčebné chrámy uvědomovaly sílu prapůvodní spirály, kterou symbolizuje Asklépiova hůl.
Hippokrates, otec lékařství, jehož přísaha dodnes tvoří morální kodex lékařské profese, prý absolvoval svůj výcvik v Asklépově chrámu. Dodnes zůstává tento symbol naší evoluční energie logem Americké lékařské asociace a dalších lékařských organizací po celém světě. V egyptské ikonografii had a pták představují dualitu či polaritu lidské přirozenosti. Had, směřující dolů, je zhmotněnou spirálou, evoluční energií světa. Pták směřuje vzhůru; představuje vzestupný proud orientovaný ke slunci či probuzené soustředěné vědomí; prázdnotu Ákaše.
Faraoni a bohové jsou zobrazováni s probuzenou energií, při níž had Kundalini stoupá po páteři a proráží "čakru Ádžna" mezi očima. Tomu se říká Horovo oko. V hinduistické tradici symbolizuje bindi také třetí oko – božské spojení s duchem. Maska krále Tutanchamona je klasickým příkladem, který zobrazuje jak hadí, tak ptačí motivy. Mayské a aztécké tradice spojují hadí a ptačí motiv do jednoho boha. Quetzalcoatl nebo Kukulkan. Opeřený hadí bůh představuje probuzené evoluční vědomí neboli probuzenou kundalini. Člověk, který v sobě probudí Quetzalcoatla, je živým ztělesněním božství. Říká se, že Quetzalcoatl, neboli hadí energie, se vrátí na konci časů. Symboly hada a ptáka lze nalézt i v křesťanství. Jejich skutečný význam může být zakódován hlouběji, ale smysl je stejný jako v jiných starověkých tradicích. V křesťanství pták nebo holubice, často viděná nad Kristovou hlavou, představuje Ducha Svatého nebo Kundalini Šakti, jak stoupá do šesté čakry a dále.
Křesťanští mystici nazývali Kundaliní jiným jménem: Duch Svatý. V Janovi 3:12 se píše: “A jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka.” Ježíš i Mojžíš probudili svou energii Kundalini a vnesli tak probuzené vědomí do nevědomých reptiliánských sil, které pohánějí lidskou touhu. O Ježíši se říká, že strávil čtyřicet dní a čtyřicet nocí na poušti, během nichž byl pokoušen Satanem. Podobně byl i Buddha pokoušen "Marou", když seděl pod stromem Bodhi, neboli stromem moudrosti, aby dosáhl osvícení. Jak Kristus, tak Buddha se museli odvrátit od lákadel smyslových požitků a světského lpění. V každém z těchto příběhů je démon zosobněním vlastních připoutaností. Čteme-li příběh Adama a Evy ve světle védských a egyptských tradic, zjistíme, že had střežící strom života je Kundalini. Jablko představuje lákadlo a pokušení vnějšího smyslového světa, které nás odvádí od poznání vnitřního světa, stromu poznání uvnitř nás. Strom je prostě sítí nadi, neboli energetických meridiánů v nás samých, které doslova tvoří stromovité struktury v celém těle.
Ve svém egocentrickém hledání vnějšího uspokojení jsme se odřízli od poznání vnitřního světa, od našeho spojení s Akášou a zdrojem moudrosti. Mnohé ze světových historických mýtů o dracích lze číst jako metafory vnitřních energií kultur, v nichž jsou zakotveny. V Číně je drak dodnes posvátným symbolem představujícím štěstí. Stejně jako egyptští faraoni byli i starověcí čínští císaři, kteří probudili své evoluční energie, znázorňováni okřídleným hadem, neboli drakem. Královský totem Nefritového císaře neboli Nebeského císaře vykazuje rovnováhu podobnou Idě a Pingale. Jin a jang taoismu probouzejí šišinku, neboli to, co se v taoismu nazývá Horní Dantien.
Příroda je plná různých mechanismů detekce a asimilace světla. Například mořský ježek dokáže skutečně vidět svým ostnatým tělem, které funguje jako jedno velké oko. Ježci detekují světlo dopadající na jejich ostny a porovnávají intenzitu paprsků, aby získali přehled o svém okolí. Zelené leguány a další plazi mají na temeni hlavy parietální oko neboli epifýzu, kterou používají k detekci predátorů shora. Lidská šišinka je malá endokrinní žláza, která pomáhá regulovat rytmus bdění a spánku. I když je šišinka ukrytá hluboko uvnitř hlavy, je citlivá na světlo. Filozof Descartes uznal, že oblast šišinky, neboli třetí oko, je rozhraním mezi vědomím a hmotou. Téměř vše v lidském těle je symetrické. Dvě oči, dvě uši, dvě nosní dírky – dokonce i mozek má dvě poloviny. Existuje však jedna oblast mozku, která není zrcadlově symetrická. Jedná se o oblast šišinky a energetické centrum, které ji obklopuje.
Na fyzické úrovni se v epifýze přirozeně tvoří jedinečné molekuly, jako je například DMT. DMT se také přirozeně tvoří v okamžiku narození a v okamžiku smrti, čímž doslova funguje jako jedinečný most mezi světem živých a mrtvých. DMT se přirozeně produkuje během stavů hluboké meditace a samádhi, případně prostřednictvím entheogenních prostředků. Například ayahuasca se v šamanských tradicích Jižní Ameriky používá k odstranění závoje mezi vnitřním a vnějším světem. Samotné slovo "pineal" má stejný kořen jako "pine-cone“ (šiška), protože epifýza vykazuje podobný spirálový vzor phyllotaxe. Tento vzor, známý také jako vzor ”květu života“, je běžný ve starověkých uměleckých dílech zobrazujících osvícené nebo probuzené bytosti.
Obraz šišky v posvátném umění představuje probuzené třetí oko; jednosměrné vědomí, které řídí tok evoluční energie. Šiška symbolizuje rozkvět vyšších čaker, které se aktivují, jakmile se Sushumna zvedá k čakře Ádžna a dále. V řecké mytologii nosili uctívači Dionýsa thyrsus, tedy obrovskou hůl ovinutou spirálovitě vinoucími se révy, na jejímž vrcholu byla šiška. I zde symbolizuje dionýskou energii nebo Kundalini Šakti, která stoupá páteří k epifýze v oblasti šesté čakry. V samém srdci Vatikánu byste možná očekávali obří sochu Ježíše nebo Marie, místo toho zde však najdeme obří sochu šišky, což naznačuje, že v křesťanské historii možná existovaly znalosti o čakrách a kundaliní, ale z jakéhokoli důvodu byly před masami utajeny. Oficiální vysvětlení církve zní, že šiška je symbolem regenerace a představuje nový život v Kristu.
Filozof a mystik třináctého století Meister Eckhart řekl: "Oko, kterým vidím Boha, a oko, kterým mě Bůh vidí, je jedno a totéž.“ V Bibli krále Jakuba Ježíš řekl: ”Světlem těla je oko; je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude plné světla." Buddha řekl: "Tělo je oko.“ Ve stavu samádhi je člověk zároveň tím, kdo vidí, i tím, kdo je viděn. Jsme vesmír, který si je vědom sám sebe. Když se aktivuje kundaliní, stimuluje to šestou čakru a epifýzu a tato oblast začíná znovu získávat některé ze svých evolučních funkcí.
Meditace v temnotě se používá již tisíce let jako způsob aktivace šesté čakry v oblasti epifýzy. Aktivace tohoto centra umožňuje člověku spatřit své vnitřní světlo. Ať už se jedná o proslulého jogína či šamana, který se stahuje hluboko do jeskyně, nebo o taoistického či mayského zasvěcence, či tibetského mnicha, všechny tradice zahrnují určitou dobu, během níž člověk vstupuje do temnoty. Šišinka je bránou k přímému prožívání vlastní jemnohmotné energie. Filozof Nietzsche řekl: "Pokud se díváš do propasti dost dlouho, nakonec zjistíš, že propast se dívá zpět na tebe.“ Dolmeny, neboli starověké portálové hrobky, patří k nejstarším dochovaným stavbám na Zemi. Většina z nich pochází z neolitu, z období 3000–4000 př. n. l., a některé v západní Evropě jsou staré sedm tisíc let. Dolmen sloužil k vstupu do trvalé meditace jako způsob, jak člověk mohl propojit vnitřní a vnější svět.
Jak člověk pokračuje v meditaci v naprosté tmě, nakonec začne vnímat vnitřní energii či světlo, jakmile se aktivuje třetí oko. Cirkadiánní rytmy, které jsou řízeny slunečními a měsíčními cykly, již neovládají funkce těla a nastoluje se nový rytmus. Sedmá čakra je již po tisíce let znázorňována symbolem ”ÓM". Jedná se o symbol složený ze sanskrtských znaků představujících živly. Když se kundaliní vznesou nad šestou čakru, začnou vytvářet energetickou auru. Aury se pravidelně objevují na náboženských malbách různých tradic ve všech částech světa. Aura, neboli znázornění energetického podpisu, kolem probuzené bytosti je společným prvkem prakticky všech náboženství ve všech částech světa. Evoluční proces probuzení čaker není výsadou jedné skupiny či jednoho náboženství, je to přirozené právo každého člověka na této planetě. Korunní čakra představuje spojení s božským; s tím, co je za hranicemi duality. Za hranicemi jména a formy.
Achnaton byl faraon, jehož manželkou byla Nefertiti. Je označován jako syn slunce. Znovuobjevil "Atona“, neboli slovo Boží, v sobě samém a sjednotil tak kundaliní s vědomím. V egyptské ikonografii je probuzené vědomí opět znázorněno slunečním diskem viditelným nad hlavami bohů nebo probuzených bytostí. V hinduistických a jógových tradicích se tato svatozář nazývá ”Sahasrara", lotos s tisíci okvětními lístky. Buddha je spojován se symbolem lotosu. Vzor fylotaxe JE stejný vzor, jaký lze nalézt v rozkvetlém lotosu. JE to vzor květu života. Semeno života. Je to základní vzor, do kterého zapadají všechny formy. Je to samotný tvar prostoru či vlastnost vlastní Ákáše.
V jedné době v historii byl symbol květu života rozšířen po celé Zemi. Květ života se nachází pod ochranou lvů na nejposvátnějších místech v Číně a dalších částech Asie. 64 hexagramů I-ťingu často obklopuje symbol jin a jang, což je další způsob znázornění květu života. Uvnitř květu života se nachází geometrický základ všech platónských těles; v podstatě každé formy, která může existovat. Starodávný symbol Květu života vychází z geometrie Davidovy hvězdy, tedy trojúhelníků směřujících nahoru a dolů. Ve 3D by se jednalo o tetraedrické struktury. Tento symbol je jantra, jakýsi program existující ve vesmíru; stroj, který generuje náš fraktální svět. Jantry se již tisíce let používají jako nástroje k probuzení vědomí. Vizuální podoba jantry je vnějším ztvárněním vnitřního procesu duchovního rozvíjení. Je to zviditelněná skrytá hudba vesmíru, složená z protínajících se geometrických tvarů a interferenčních vzorů.
Každá čakra je lotos, jantra, psychofyziologické centrum, skrze které lze prožívat svět. Tradiční jantra, jakou najdeme například v tibetské tradici, je obdařena bohatými vrstvami významu a někdy v sobě zahrnuje i kompletní kosmologii a světový názor. Jantra je neustále se vyvíjející vzor, který působí prostřednictvím síly opakování či iterace cyklu. Síla jantry je v dnešním světě téměř ztracena, protože smysl hledáme pouze ve vnější formě a nespojujeme ji prostřednictvím záměru s našimi vnitřními energiemi. Existuje dobrý důvod, proč kněží, mniši a jogíni tradičně žili v celibátu. Dnes už jen málokdo ví, proč praktikují celibát, protože se ztratil jeho skutečný účel. Zjednodušeně řečeno, pokud vaše energie směřuje do produkce většího množství spermií nebo vajíček, podle toho, o co jde, pak nezbývá tolik energie na to, aby poháněla vzestup kundaliní, která aktivuje vyšší čakry. Kundaliní je životní energie, která je zároveň i sexuální energií. Když se vědomí přestane tolik soustředit na zvířecí pudy a zaměří se na objekty odrážející vyšší čakry, tato energie stoupá páteří do těchto čaker. Mnohé tantrické praktiky učí, jak ovládnout sexuální energii, aby mohla být využita pro vyšší duchovní vývoj. Váš stav vědomí vytváří správné podmínky pro růst vaší energie. Vstoupit do tohoto stavu vědomí netrvá dlouho. Jak říká Eckhart Tolle: ”Vědomí a přítomnost se vždy odehrávají v přítomném okamžiku.“ Pokud se snažíte něco vynutit, vytváříte odpor vůči tomu, co je. Právě odstranění veškerého odporu umožňuje, aby se evoluční energie mohla rozvinout.
Ve starověké jogínské tradici se jógové pozice používaly k přípravě těla na meditaci. Hatha jóga nikdy nebyla zamýšlena pouze jako cvičební režim, ale jako způsob, jak propojit vnitřní a vnější svět. Sanskrtské slovo „hatha“ znamená: slunce „ha“ a měsíc „tha“. V původních jógových sútrách Pataňdžaliho je účel osmi ramen jógy stejný jako u Buddhovy osmičlenné stezky: osvobodit člověka od utrpení. Když jsou polarity duálního světa v rovnováze, rodí se něco třetího. Nacházíme tajemný Zlatý klíč, který odemyká evoluční síly přírody. Tato syntéza slunečních a měsíčních kanálů je naší evoluční energií. Protože se lidé dnes ztotožňují téměř výlučně se svými myšlenkami a vnějším světem, jen málokdo dosáhne rovnováhy vnitřních a vnějších sil, která umožňuje přirozené probuzení kundaliní. Pro ty, kdo se ztotožňují pouze s iluzí, zůstane kundaliní vždy spíše metaforou, představou, než přímou zkušeností vlastní energie a vědomí.